Být jako dítě

Nebýt jen ubohý, bědný, nuzný, slepý a nahý, ale i mít lásku jako na počátku.

Vnímala jsem ve svém životě dvě zásadní důležitosti.

Postarat se o druhé, tak jak náš Pán touží, aby o ně bylo postaráno. Tzn. splnit list do Laodikee.
A milovat Pána v úzkém osobním vztahu. Tzn. splnit list do Efezu.
Služba a prvotní láska. Prolínají se a jedna bez druhé nemůže být, zůstat čistá, vytrvat a neshořet v poslední den soudu.

Také jsem nedokázala nést všechny věci a záležitosti spojené se službou, jediným řešením bylo všechno dobré i špatné odevzdat Bohu. Slávu, čest i chválu, obdiv i dík, i chyby… a nechat si jen vztah s nebeským Otcem, v kterém já jsem dítě. Jen dítě.
On všechno vedl. On je Vedoucím. On sám to má v rukách. Vše závisí jen na Něm. A my jsme si všichni sobě rovni. Jen tak mohlo vše obstát. Jen tak jsem si mohla zachovat prvotní lásku a odpočívat ve vztahu s Ježíšem. Jen tak jsem mohla prožít svůj život a pomáhat druhým, aby jej také prožili ve svobodě a pokoji. Bez nadsázky a souzení.

V těch nejtěžších chvílích Ježíš sám držel mě v náručí a přeskakoval ohnivé propasti. V místech nepřekonatelného bahna vyzdvihoval mě na svého bílého koně a sám vezl. V chvílích vítězství držel mě vysoko nad hlavou jako otec své dítě a točil se mnou dokola ve velké radosti. Chytal mě do náruče. když jsem na chvíli při službě zavřela oči. Byl tam a radoval se… Ukázal mi cestu vzhůru kamenitou a trnitou, po které každý nekráčí, a dal mi jako dar jí projít. Pavel říká, že sedíme spolu s Kristem na nebeském trůnu, ano, je tomu tak, jen díky Jeho milosti smíme tuto cestu zvládnout a cítit stále jeho dlaň na té naší.

Ukázal mi, že každý z nás musí pochopit lásku, kterou k nám má, a na jejím základě sám milovat. Přemožené srdce láskou přináší tu pravou službu. Po cestě lásky s ním smíme být jako On.

Jen jako dítě vejdeme do Božího království.