
Zprava: dvě moje děti, ostatní „moje“ děti = všechno to jsou Boží děti
Víte, pořád vnímám, že srdce velí. Ač si hlava myslí cokoliv, srdce táhne. Miluju obyčejný lidi, kteří si na nic nehrajou a dokážou spolu táhnout za jeden provaz a to ještě dobrovolně ve svým volným čase.
To, co jsem prožila s lidmi na poli evangelizace, to je pro mě důkazem, že existuje skutečná církev, popsaná ve Skutcích 2. Moje srdce to dosvědčuje. Takové lidi nemůžete jinak než milovat.
Všichni z nás jsou naprosto obyčejní lidé, kteří nemají žádnou hodnost. Všichni obyčejně uvnitř sebe cítíme potřebu naplňovat potřeby druhých zprávou evangelia. Evangelistů, kteří takto spolupracují je možná už i stovka. Někteří jezdí pořád, někteří jen někdy, a někteří s námi byli třeba jen jednou, nikdy nevíme, kolik nás na evangelizaci přijede. Je klidně možné, že na evangelizaci přijede jen ten, kdo ji organizuje, ale nikdy není sám. I kdybys šel jen ty a Ježíš, má to smysl. Nikdy se nám ale tahle situace nestala, Pán je věrný. Pokaždé jsme měli koho do dvojice.
Ti, kdo se podíleli získávali mnoho do srdce. Nejen zkušenost s Pánem, který před jejich očima jedná, ale i osobní hodnoty společné práce, pochopení, podpory jeden k druhému, učení se jeden o druhého, a to hlavní… pocit rodiny.
Ten jediný důvod založení JESUSFORYOU byl, aby tito lidé byli podpořeni, nebyli sami a jejich touha pomáhat lidem nebyla uhašena.
A co jsem zažila já? To, co jsem v církvích neviděla, ale ve skutcích četla, že existuje.
Napsat komentář